Příběh nejznámějšího anarchistického páru minulého století Saši a Emmy je plný zvratů, jak v politické, tak osobní rovině. Právem inspiruje již spoustu let mnohé umělce. Vůbec není od věci se tomuto směru podívat trochu na zoubek. Rozhodně to nechápejte jako ideologickou inspiraci, spíš jako takové nedělní klidné zamyšlení, takovou ambici si nedává ani kniha ani film. Je to však šálek trochu jiné kávy. Takže dnes tip na knihu a v předvečer předávání Oscarů nutný oskarový snímek.
1. Anarchista- Magdaléna Platzová
Magdaléna Platzová je naše vzdělaná, současná autorka, která bývala asistentkou mého srdcového divadelníka Petra Lébla. Její kultivovaný styl psaní si vás hned získá. Posledním jejím románem je právě Anarchista. Román, který originálně propojuje příběhy anarchistů minulého století s antikapitalistickým hnutím a současností, příběhy odehrávající se v USA, Rusku, v Čechách ( dokonce i severních). Román, který hledá paralely aktuálního života postav s jejich předky. Autorka se detailně věnuje reáliím a historickým souvislostem, zápletce až tolik ne, nicméně před čtením je třeba mít alespoň základní přehled o hnutí. První, více investigativní část knihy vypráví český novinář, který hledá své kořeny za louží, o skeptické pohledy zde tedy není nouze. V druhé části knihy pak přicházejí postavy, silně inspirované nejvýraznějšími postavami anarch. hnutí 20. století Alexem Berkmanem a Emmou Goldmann, jejich příběh je skládán z jejich dopisů, vzpomínek, výpovědí pamětníků, Po deportaci do Ruska, zažívají trpká zklamání s fungováním porevulučního Ruska, tak prchají do Berlína, Francie. Osudy hlavní dvojice, která z politických důvodů hledá aspoň stát, kde by za vysokou cenu mohli složit hlavu, však v knize vůbec nevyzní otravně, naopak je zjevné silné partnerské pouto, veliká láska, respekt, i pohled muže ve stínu ženy, a to na pozadí nekonvenční ideologie. Anarchista nemá ambice být jakousi ideologickou knihou, nicméně donutí vás zamyslet se nad sociální utopií, nadějích, schopnostech sebezapření se a vůbec o společnosti jako takové. A to přelétávání jak v časové, tak geografické rovině, vůbec není nepříjemné.
2. Rudí- USA, 1981 Oscarový snímek Warrena Beattyho má sice delší stopáž, ale svým originálním podáním vám to vynahradí. Ano, je o anarchii, je o bolševických revolucionářích, je o politice. Některé momenty, kdy se člověk drží své ideologie navzdory selskému rozumu, jsou až děsivé. Film není postavený jen na silných dialozích, ale i na autentických svědectvích, má skvělou hudbu. Diane Keaton i Jack Nicholson tradičně předvádějí neuvěřitelné výkony, a pozor, mihne se tu i Jan Tříska. Ne nadarmo je to jeden ze seznamu 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete .
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za vaše komentáře :-)